Chtěla bych touto cestou poděkovat paní Pavle Hanzové, že jsem ji mohla asi před pěti lety poznat. Řeknu to na rovinu, trpím psychickou atakou a úzkostmi. Když jsem na začátku problémů nevěděla, o co jde, snažila jsem se hledat všelijaké alternativy. Styděla jsem se za to, co se se mnou děje.

Když jsem se objednala na první sezení k paní Pavle, připadala jsem si, jak v jiném světě, když mi povídala, že si musím vážit sama sebe a více se poznat a hlavně začít se mít ráda. V duchu jsem si říkala, že to jsou blbosti, odseděla jsem si terapii a jela jsem domů.

Pak, po nějaké době, jsem se strašně pohádala kvůli stavům ataky s mým manželem. On na mě ječel, že se se mnou nedá žít, ať se sebou něco udělám. Vlastně vůbec nechápal, že jsem nemocná a potřebuji pomoct. Přesně v ten okamžik se mi naprosto jasně vybavila terapie u Pavly a došlo mi, že já žiju jen pro svého manžela a v té době bych pro něj udělala cokoliv. Právě teď jsem si uvědomila, že se mi z toho vztahu vůbec nic nevrací a že pro sebe nedělám vůbec nic.

Postupně jsem se začala starat SAMA o SEBE a pochopila jsem, co to vlastně znamená, mít se ráda. Podstoupila jsem další terapii a začala jsem pracovat sama na sobě. Bojovat s atakou. Díky ní jsem nemohla dělat běžné věci, které vám přijdou samozřejmé, jako chodit ven, jezdit autem, nedokázala jsem být sama doma, dojít si k holiči nebo do obchodu. Konečně jsem otevřela oči a sebrala v sobě poslední sílu a první, co bylo, jsem opustila manžela. Vůbec mi nijak nepomohl, jen mě táhl ke dnu.

K terapii jsem přidala Bachovky, začala jsem dělat věci, které mám ráda a úplně jsem změnila pohled na svět. Po malých krůčkách jsem dokázala vydržet v čekárně u lékaře, už jsem byla i u holiče a zvládám tak hodinové trasy autem. Když se objeví ataka snažím se nepanikařit a zůstávat v klidu.

Díky Pavle jsem pochopila, že pokud si v životě sáhneš až na vlastní dno, není to trvalý stav a že jsi tady na světě jen jednou a záleží jen na tobě, jak se ke svému životu postavíš. Je to běh na dlouhou trať, ale když vydržíš, stojí to za to……….Děkuji Vám Pavli. Jana Kinclerová

P.S. Za ataku nebo jakýkoliv problém se rozhodně nestyďte a nebojte se svěřit nebo požádat o pomoc, to vaše tělo křičí o pomoc


0 Comments

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

×

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít